Monthly Archives: Září 2013

Android nebo iOS?

V úterý nás čeká Apple Keynote a očekává se představení iPhone 5S či hodinek iWatch. Vede mě to k ožehavému a diskutovanému tématu. Android nebo iOS?

Než se dostanu k samotnému porovnání, je třeba říci, že nejsem žádný zarytý zastánce jediné platformy, ale že se zajímám o vše kolem technologií. Měl jsem Symbian (2 roky), Windows Mobile (3 roky), Blackberry OS (1 rok) a Android (3 roky). A také nutno dodat, že článek bude zaměřený obecně, abychom se nepitvali v krávovinách pro nejnáročnější.

Statistika

Nejnovější statistiky mluví za své – Android vede v používanosti před iOS. Dáno to je otevřeností Androidu a především tím, že iOS nalezneme jen u několika produktů značky Apple. Naopak Android nalezneme v zařízeních desítek výrobců po celém světe. Aktuálně má Android 51% trhu.

OSmix

Cena

Pro nenáročného uživatele, který přichází z dvouřádkového displaye své 12 let staré Nokie asi nebude na prvním místě dokonalý design či rychlý procesor, ale cena. Pokud chceme telefon s Androidem, nalezneme zajímavá zařízení už kolem 4 tisíc korun. Naopak iOS nalezneme u telefonů jen u iPhone, který nový seženeme v nejnižší možné variantě od 10 tisíc. Samozřejmě, když uvažujeme náš trh.

Otevřenost

Pod tímto pojmem si můžeme představit možnost zásahu do systému a vývojem aplikací pro danou platformu. Zásadní otázkou je, kterou filozofii razíte.

  • Pro otevřený Android lze psát aplikace stažením vývojového prostředí Eclipse a Andriod SDK. Vše je v jazyce Java a aplikaci stačí jako soubor .apk přenést na kartu a nainstalovat. Psát i testovat tedy může každý a za drobný poplatek se každý humus dostane na Google Play (obchod). Selekce je zde velice benevoletní.
  • Pro relativně konzervativní iOS je psaní aplikací velký oříšek. Jazyk je využívám Object C, vývojové prostředí Xcode rozběhnete jen na MAC a proces přidání aplikace do obchodu je neuvěřitelně zamotaný a přísný. Do AppStore se dostanou jen nejlepší účelové a stabilní aplikace. Navíc musí být úžasně graficky zpracované.

Je to relativní. Google Android je jednodušší a rozšířenější, Apple jde ale pouze za jediným – kvalita za každou (i přemrštěnou) cenu = buď to bude dokonalé nebo si to strč za klobouk.

Přenos souborů

Někdo se staví proti iOS kvůli přenosu hudby, videí a obrázků. Android má neuvěřitelnou výhodu v tom, že připojíte zařízení k jakémukoliv počítači a chová se jako flash disk, soubory se přetáhnou a je vymalováno.

To na iOS musíme použít iTunes. Snažil jsem se na něm najít co nejvíce dobrého a našel jsem. Je dost nastavitelný a promyšlený. Pro sdílení obrázků a videí používám automatické přenosy přes Dropbox, takže je to pro mě jen otázka hudby. Přenášení je velice jednoduché a udělané i pro ty nejhloupější. Když pro přehrávání muziky používá někdo iTunes, má vyhráno. Stačí si ke svým mp3jkám třeba přidávat hodnocení a do zařízení se po nastavení rovnou posílají jen takové soubory. Promyšlené a jednoduché. Navíc když připojíme iPhone do nabíječky a jsme připojeni k WiFi, automaticky se soubory synchronizují – dokonalé.

Design

Pro mě dá se říci jedna z hlavních priorit. Nemluvím o vzhledu telefonu, což ani k počtu zařízení s Androidem nejde, ale mluvím čistě o operačním systému.

Jestliže dosud pro vás v mém článku vítězil Android, tady mi nikdo nevymluví, že iOS není prostě krásnější. (Vlevo původní home obrazovka ze Samsung Galaxy S4, vpravo Iphone 5, iOS 6).galaxy-s4-home-screen-vs-ios-iphone-home-screen

Hrabání se v systému

Tady jsme nějak tak nastejno. Ve své podstatě se jedná o operační systém jako v počítači. Běžící na procesoru, paměti a grafickém čipu. Zásah do něj je kvůli koncovým uživatelům zablokovaný. Na iOS se systém otevře takzvaným Jailbreakem a u Androidů jde o Root. Je pak jedno co máte za zařízení i systém, lze v závislosti na přístroji upravovat pomocí návodů na internetu vlastně vše. Od nastavení speciálních akcí hardwarových tlačítek až po nastavení věcí, které v klasické nabídce nenajdete.

iOS je v základu mnohem chytřejší

Amerika je Amerika. Lidem se podstrkuje vše hotové, stabilní, nainstalované a nastavené. Nutno podotknout, že se ale jedná opravdu o špičkové aplikace spolupracující s přístrojem. Naopak Android je v základu úplně holý systém, do kterého si každý výrobce instaluje vlastní a nebo partnerské aplikace, za které dostal peníze a jsou prolezlé občas úplnými nesmysly. Tak aby dohnal trend Applu.

A co má iOS v základu tak dobré?

  • Dokonalý úkolníček. Stačí napsat úkol a zvolit čas a nebo místo. V práci si tedy nastavíte třeba „najít smlouvu k pojistce“ s upozorněním až dorazíte na adresu domova. GPS vyhodnotí, že jste doma a iPhone vám to připomene.
  • Podobně při odmítání hovoru můžeme zvolit „připomenout při odchodu z tohoto místa“. Až tedy opustíme práci, iPhone nám řekne, že jsme chtěli zavolat Lojzovi.
  • Mailový klient natolik pohodlný, že není třeba prohledávat App Store a shánět alternativu (jako na Android).
  • iMessage. Každý, kdo má iPhone dostane vaší smsku úplně normálně, ale váš iPhone pochopil, že levnější bude poslat zprávu pomocí internetu. Nic neřešíte, druhá strana rozdíl nepozná, jen iPhone zvolil jinou cestu toku dat.
  • Synchronizace aplikací, multimédií, knih i zálohování systému po wifi. Žádné hledání kabelu a připojení.
  • Místa v obrázcích. Společně s fotografií se uloží místo její pořízení. Na mapě pak vidíte, kde jste jaké fotografie pořídili.
  • Sirri. Chybí zde čeština, ale kdo umí anglicky, může si s virtuální holkou popovídat. Odpoví téměř na vše. Pokud dobře položíte otázku k věci (něco nevíte a potřebujete vědět), tak se to dozvíte bez použití klávesnice i prohlížeče.
  • Do iCloudu můžete vše zálohovat jako do počítače (v základu 5GB zdarma).
  • V základu možnost na dálku sledovat iPhone, zablokovat ho, smazat a nebo nechat zapípat, když nevíte kde je.
  • A tak dále, a tak dále :)

Jelikož se jedná o takový mobilní počítač, do kterého jdou nahrát aplikace, tak jsme u obou platforem podobně. iOS nabízí skvělá řešení v základu, do Androidu prostě musíme hledat a zkoušet. Pokud ale najdeme, aplikace mohou být srovnatelně dobré. Jediný rozdíl pak je, že takové aplikace nejsou od jednoho vývojáře, takže nemají ucelený vizuální styl.

Co je rychlejší?

Rychlejší a stabilnější je iOS, to je bez pochyby. Věc od Applu se prostě nezasekne. Důvod je jasný. Android je optimalizovaný na všechna zařízení na světě a je otevřený. iOS je dělaný čistě na jeden hardware a tak ho lze optimalizovat do dokonalosti pro jedno použití. Aplikace pro iOS navíc musí být dokonale spolehlivé a rychlé. Jinak se na App Store nedostanou. Tvrdý přístup, ale výtečný výsledek.

Pokud si ale pořídíme nejnovější telefon s Androidem a pustíme si na něm Twitter, tak rozdíl nepoznáme. Také je otázkou na jakém zařízení Android běží. Na nové Galaxy S4 se také nic nezasekne, ale na 4 roky starém HTC Desire si počkáte i na ten Twitter několik dlouhých sekund.

Co je lepší?

Lidi, tak už se nehádejte, co je lepší. Oboje má svoje plus i mínus.
Shrnul bych to stručně…

O iOS se dá lehce říci, že je lepší. O Androidu se ale nedá říci, že by byl horší.

Lidé už nelajkují, ale jen rolují. A hodně!

Sáhněte si do svědomí, komu jste naposledy dali pomyslný palec nahoru nebo plusko na sociální síti. Lajkování je totiž přežitek, který se špatně udržuje, což není žádné tajemství.

Lidé přemýšlejí

Lidé již pochopily, jak sociální sítě fungují a když označí nějaký příspěvek právě palcem nebo komentářem, jejich přátelé to uvidí. A to si lidé uvědomují. Není to tím, že by byli lidé chytřejší, ale tím, že sociální sítě dělají svá řešení více blbuvzdorně.

S označováním všeho možného, lajkováním i třeba zmiňovaným se generuje většina obsahu sociálních sítí. A to se někomu nelíbí. Nemusí totiž vždy ovlivnit, kdo jeho činnost uvidí. Důvody pro rozvážnost mohou být..

  • Máte v přátelích šéfa a nechcete lajkovat urážlivé vtipy, jelikož byste vypadal/a za debila.
  • Máte v přátelích rodinu, nechcete lajkovat fotky svých nahatých kamarádů, co leží na lavičce a nemohou chodit.
  • Závidíte kamarádovo obchodování, nelajknete to z principu – jste Čech.
  • Máte přítelkyni (což je nejčastější) a  nechcete lajkovat kamarádčiny nahotinky, ač se vám líbí, ale nechcete vyvolávat rozruch ve vztahu.

A našli bychom jich desítky. Lidé totiž přemýšlejí nad tím, co se jim libí opravdu a co se jim líbí na internetu. Je to dobrá známka toho, že začínáme, ač pomalu, chápat podstatu soukromí na sociálních sítích. Některé sítě nabízejí dodefinovat přesně obsah, který kam poteče, ale tam se většina koncových uživatelů ztratí a kašle na to.

Chceme ale být obdivováni

Druhá stránka věci je, že jste naopak ten, kdo publikuje obsah a čekáte na odezvu. Ta se dá v některých případech zajímavě měřit. Sáhněte si do svědomí podruhé.. dávali jste někdy nějaký obsah na Facebook jen proto, aby neměl žádnou odezvu od přátel či známých? Ne přeci, chcete ten blbej lajk!

Výsledky mých pokusů

Ten, kdo dočetl až sem dostane tip jak orientačně měřit výkonnost vašich příspěvků. Pokud publikujete za stránku, je to jednoduché. Například Facebook začíná mít docela zajímavé statistiky zásahu příspěvkem.

Pokud publikujete jako bloger a dáváte odkaz na váš blog, vidíte kolik lidí je v daný okamžik online a kolik lidí máte na webu (pokud tedy ovládáte Google Analytics). A jelikož jsem zvědavý, tak právě teď na vás koukám, z jakého města přicházíte, že jste dorazili z Facebooku, i třeba to, s jakým prohlížečem jste přišli. Měření je to relativní (někdo má vypnutý chat, někdo vaše novinky neodebírá…) a dalo by se o něm napsat mnoho. Někdy se k němu možná obecně vrátím v souvislosti s celkovým měřením webu.

Výsledkem mého měření jasně říká – lidé jsou zvědaví, lidé na facebooku sedí celý den, čtou a rolují. I teď si článek čtou jednotky až desítky z vás. Jen s rozvahou dáme/dáváte like. Je to tak?

Mobil pohotovost uvádí… hrůzu

Než jsem začal s psaním tohoto článku, uvědomil jsem si, že z pohledu SEO vlastně MP.cz pomůžu. Nakonec ale zvítězila chuť se podělit o něco naprosto strašného a rozhodl jsem se, že bych to mohl rozšířit na seriál nejhorších promo spotů, co jsem kdy viděl. V poslední době totiž není jediný, který mě dostal do kolen.

Buď došly nápady a tendence úrovně začala klesat a nebo přišel trend „udělejme to co nejhorší, bude se o nás více mluvit“. U začínajících a studentských projektů člověk přimhouří oči, ale u firem, které mají podnikání jako full-time a navíc za přepážkami desítky zaměstnanců bych to nečekal.

Komentáře k videu bych se raději zdržel, jelikož nechápu obsazení absolutně neznámého uřvaného Itala. Scénář asi také nebyl zvolený nejšťasněji, ale musí se nechat vcelku funkční zpracování. O telefonu jsem se do hloubky nic nedozvěděl a avizovaných novinek a informací ze světa telefonů jsem se také nedočkal.

Ač ohlasy na internetu jsou velice negativní (sociální sítě, Youtube.com atd.), má video s pizzařem téměř 6 tisíc shlédnutí a právě možná díky tomu, jak je hrozné a každý se pozastaví a řekne se.. je to vůbec možné? To je možná ten klíč k úspěchu, lépe se hovoří o špatném ztvárnění než o tom dobrém.

Jsem zvědavý na vaše ohlasy pod článkem nebo na Facebooku :)